Václav Šobíšek
Hospodář klubu
Narodil jsem se roku 1949 a od svých 8 let jsem se začal seznamovat s holuby a zajímat se o ně. Mým domovem byla zemědělská usedlost na malé vesničce s 12 baráčky a ve všech byli nějací holubi.
Taktéž i můj otec holuby měl a v roce 1957 mi od přítele Josefa Havlíčka přinesl první pár modrých benešáků.
V mém chovu už byli moravští pštrosi a staváci. Vyučil jsem se tesařem, a tudíž jsem se pohyboval po celém okolí Benešova, takže jsem měl možnost se seznámit s několika chovateli benešáků, kupříkladu už s jmenovaným Havlíčkem, Větrovcem, Peštou, Podroužkem, Novotným, Pickem a s přítelem Dudkem. A u těchto chovatelů jsem viděl různé barevné variety. Modré, bílé, červené, černé a žluté. S přítelem Dudkem jsme chovali králíky, české strakáče, a zlaté bažanty. Právě u něj už byli červení a žlutí tygři. On mi vnukl myšlenku a vedl mě k tomu, abych šlechtil modré tygry, což se mi v sedmdesátých letech podařilo.
V roce 1969, kdy jsem nastoupil na základní vojenskou službu, se mé snahy v chovatelství přerušily. Po návratu z vojny jsem byl organizován v ZO Benešov. Léta plynula a z různých důvodů, o kterých se nemíním šířit, se chovatelské organizace v Benešově rozpadly. Chovatelé, kteří chtěli pokračovat, se rozprchli do jiných organizací. Já jsem přešel do ZO Bystřice. Zde jsem poznal přítele Františka Čecha a vstoupil jsem do Klubu benešáků. V roce 1998 jsem na speciálce v Plačicích získal na červenou holubici čestnou cenu. V té době měl klub 65 členů. Po příteli Kůtovi jsem převzal funkci jednatele. S přibývajícím věkem chovatelů se členská základna rapidně snížila a tím i počet benešovských holubů.
V současnosti je počet poloviční. Jsem jedním z nejstarších členů a momentálně zastávám funkci hospodáře klubu.
Přeji všem chovatelům pevné zdraví a benešovským holubům dlouhá léta života.
