Jaroslav Kolman
Holuby chovám od roku 2000. Převzal jsem je od svého syna, který černé benešovské holuby koupil od př. Šťastného z Horažďovic.
Vždy jsem se snažil chovat holuby krátké se silným krátkým zobem a pěkným leskem.
Nyní se pokouším o černé tygry, jelikož jsem zjistil, že po úmrtí př. Poláka z Příbrami se ztratili a nikde se na výstavách neobjevují.
Když jsem začal chovat černé benešovské holuby, stále mi posuzovatelé sráželi body za delší, slabý a dlouhý zobák a nízké čelo.
Jeden známý posuzovatel řekl: „Tak do toho něco dej.“
A já přemýšlel, co do toho dát. Napadl mě jeden jediný holub a to gigant. Ten by splňoval část vytýkaných vad, ale čelo ne.
Na Tři krále jsem jel do Německa na trh, kde se tenkrát sjížděli chovatelé pomalu z celé Evropy. Tam jsem narazil na černou stříkanou holubici s pěknou hlavou, vyšším čelem, vypadala na křížence s kingem. Tak se ke mně dostali stříkaní holubi. Také abych nezapomněl, na speciálce jsem se seznámil s př. Jaroslavem Barcalem, který měl pěkné černé benešáky, a po vzájemné výměně jsem se zase o kousek posunul k mému vysněnému holubovi.
Párkrát jsem vystavil černé stříkané holuby.
Ze začátku je posuzovali a pak je vyřadili, že nejsou ve vzorníku. Po vzájemné spolupráci s př. Polákem a Ing. Blatským jsme se rozhodli, že tak pěkné holuby musíme zařadit do vzorníku, což se nám povedlo.
Holuby mám ve voliérách v počtu 10 – 13 párů. Odchovávám tak kolem 50 holoubat ročně.
Milí přátelé benešovských holubů: hodně úspěchů v chovu a sejdeme se na speciálce v Bystřici u Benešova.
